-
1 probare
1) одобрять = approbare, comprobare s. 1.напр. prob. opus (1. 37. 62 D. 19, 2. 1. 39 D, 46, 3);mensurae publice probatae (1. 32 § 1 D. 48, 10. 1. 9. 10 pr. D. 2, 8. 1. 7 § 3 D. 4, 4. 1. 9 D. 3, 5);
voluntatem testatoris (1. 31 § 4 D. 5, 2);
opinionem, sententiam (1. 5 D. 12, 5. 1. 9 D. 23, 1);
probatus (adi.) дельный, хороший, честный: bene probati tutores (1. 17 § 1 D. 26, 2. 1. 3 § 4 D. 43, 30. 1. 11 C. 8, 18);
2) доказывать, necessitas, onus probandi (1. 21 D. 22, 3. 1. 22 D. 31);probatissimi (1 8 C. 10, 52).
dicere et hoc prob. (1. 25 D. 5, 3);
petere et prob. (1. 12 D. 12, 2);
prob. furem (1. 13 § 2 eod. 1. 32 D. 4, 4);
prob. de iure suo (1. 60 § 1 D. 7, 1. 1. 1 § 2 D. 49, 8. 1. 21 § 1 D. 27, 1);
de crimine (1. 3 § 8 D. 48, 21).
Латинско-русский словарь к источникам римского права > probare
См. также в других словарях:
PERJURIUM — quanto in horrore fuerit Atheniensibus, vel hinc videre est, quod, sicut virum bonum indigitare volentes, eum vocârunt ἔυορκον, i. e. iuratae fidei tenacem, Hesiod. in ἔργ. v. 188. Οὐδέ τις ἐυόρκου χάρις ἔςςεται οὔτε δικαίου. Et Aristophanes… … Hofmann J. Lexicon universale